Regionální spolupráce Válečníků se Slovanem Varnsdorf
Živá a čilá zdá se basketbalová spolupráce na trase Děčín - Varnsdorf. A není to jen zdání. Varnsdorfští přijali naše pozvání na přípravné utkání U12, na turnaje přijela jejich družstva U19, U17 i muži ze SČL. Již tradičně míří opačným směrem na týdenní soustředění na konci léta týmy malých děčínských válečníků a válečnic. Dva tréninky vedl a s nábory nováčků varnsdorfským pomohl hráč děčínského A-týmu a díky dobrým vztahům a zodpovědnému přístupu nasměrovalo letos děčínské vedení do Varnsdorfu mezinárodní přípravné utkání reprezentace U17 ČR - Finsko, v minulosti pak také U18 ČR - Německo i přípravné utkání děčínského A-týmu se švédským mistrem.
V rámci krajské koncepce putuje z Děčína do Varnsdorfu také materiální podpora v podobě sportovního vybavení, pomůcek, apod. Náklady na výše zmíněné přípravy také hradí děčínský celek právě v rámci krajské spolupráce. Nejdůležitější je však spolupráce nemateriální, vzájemné navštěvování, pomoc při rozšiřování členské základny, předávání zkušeností a znalostí.
Šéftrenér mládeže Děčína Robert Landa, jenž se osobně účastnil velké části společných akcí: „Těší mě, že spolupráce mezi kluby neexistuje jen na papíře, ale skutečně probíhá - viz výčet společných událostí výše. A to jsme zde ještě opomněli nejeden dlouhý, oboustranně podnětný, přátelsky vedený rozhovor na téma přípravy a směřování mladých basketbalistů. A i když se dle očekávání na všem neshodneme, mám radost z toho, že se varnsdorfskému basketbalovému klubu s pomocí Schrödingerova institutu dobře daří.“
Sekretář a trenér varnsdorfského basketbalového Slovanu Zdeněk Strolený dodává: „Každopádně spolupráci v takové podobě a hlavně takovém rozsahu vítáme a osobně si myslím, že je užitečná nejen pro nás, jakožto oddíl s podobně dlouholetou tradicí, ale fungující v amatérských podmínkách, ale i pro města Děčín a Varnsdorf samotné. Důvody asi nemusím vyjmenovávat. Vrcholový klub s týmem v nejvyšší soutěži má svůj odlišný potenciál, zvyklosti a také způsob práce s mládeží, a často lidem z těchto velkoklubů ani nedochází, s jakými těžkostmi a podmínkami pro fungování se oddíly v oblastech, jako je ta naše, musejí vypořádat. S tím se u Děčínských naštěstí nesetkáváme a jak vedení klubu, tak i trenéři a hráči jsou více než ochotni se podílet na organizaci náborů, růstu nejen „svých“ sportovců a zviditelňování basketbalu mezi širokou veřejností. Hodně oceňujeme zkušenosti mentorů a dáváme je jako vzory svým svěřencům, neméně důležitou je propagace a metodické vedení už proto, aby se možní talenti, ale i třeba pracovití jedinci nejenže objevili, ale hlavně dostali tam, kam svým přístupem patří. Jsme také naopak rádi, že můžeme krom ochoty a našeho nadšení nabídnout minimálně zázemí městské sportovní haly, i když tady se dá leccos vylepšovat, a do budoucna plánujeme ještě množinu společných aktivit rozšířit o další užitečné nápady.“