Kadetky České republiky jsou opět v Děčíně

Od čtvrtka do neděle bude trénovat v děčínském ARMEX Sportcentru družstvo českých basketbalových reprezentantek do šestnácti let. Pod vedením hlavního trenéra Richarda Fouska odehraje dlouhodobě nejúspěšnější reprezentační kategorie v děčínské hale také tři přípravná utkání s Francií. Jako pozvánku na čtvrteční otevřený zápas přinášíme rozhovor s asistentem repre U16W Robert Landou.

Odpověď na mou první otázku už možná někteří Děčíňáci znají, ale přesto se na úvod zeptám - jak se hráč NBL dostane k trénování repre výběru dívek? ​

​Mohla to být velká náhoda, ale na to já moc nevěřím. Spíš jsem šel štěstí a osudu naproti. Od začátku své profi kariéry jsem trénoval mládež - kroužky na ZŠ, přípravku v Liberci, později starší kluky. K tomu jsme s mou ženou často chodili do divadla, po představení většinou chvíli setrvali v Divadelním klubu a časem se přes známé spřátelili s několika herci. Jedním z nich byl i syn vedoucího týmu repre U16W Ondřej Švec. Hlavní trenér Fousek v té době hledal asistenta pro pivotky - ideálně aktivního hráče se zájmem o trénování. To jsem splňoval. Ondra mě pozval na sraz, já odvedl část tréninku a letos je to již má sedmá sezóna u reprezentace v roli asistenta.

Často také padá otázka rozdílu trénování chlapců a děvčat - co bys k tomu řekl?

Já nemám srovnání - dosud jsem nepůsobil u chlapeckého repre týmu. Pro mě je spíše klíčový rozdíl v dlouhodobé práci s jedním týmem a sezónní (pro mě letní) práci s výběrem dívek. Když jste s někým ve stálém kontaktu po několik sezón, je to úplně jiná práce, než u krátkodobé akce, jakou je příprava a vlastní turnaj Mistrovství Evropy. Úspěšná práce u repre vyžaduje bohaté trenérské zkušenosti jak klubové, tak reprezentační. U nás tyto zkušenosti ztělesňuje head coach Richard Fousek.

Ale ještě k té otázce - protože je to moje už sedmá sezóna u výběru, zaznamenávám určitý generační posun v chování, myšlení, nastavení hráček. Letošní výběr je pro nás příkladem generace C (connected, úžeji generace Z). Hráčky jsou vnímavé, otevřené, velmi komunikativní, ovšem už ne tolik zaměřené a hladové po vítězství… a minimální standard je připojení k WiFi. Ale to je spíše na rozbor, než do tohoto článku.

S hlavním trenérem Richardem Fouskem už tedy spolupracujete dlouhou dobu - mění se nějak příprava, systém přípravy, skladba tréninků?

​Richard je jedním z mých trenérských vzorů. Jeho předností je opravdovost a principielně spravedlivý přístup k hráčkám, přirozená autorita, vysoká náročnost v trénincích a utkáních, ale na druhou stranu vnitřně velmi citlivý přístup ke svěřenkyním. Je jedenáctou sezónu hlavním trenérem výběru a dokazuje, že pokud máte hlavu otevřenou, jste on-line, vnímavý a přístupný změnám, můžete tuto práci dělat dlouhodobě a navíc i velmi úspěšně - náš největší úspěch přišel před dvěma roky: naše dívky byly Mistryně Evropy. A to považuji v týmovém sportu pro malý stát za extra úspěch.

Ale abych to shrnul - příprava na ME se skládá z neměnných opěrných pilířů (rytmus a program reprezentační sezóny, množství přípravných soustředění a zápasů, skauting soupeřů, detail kondiční přípravy, části tréninků i zavedený funkční systém práce na finálovém turnaji). Na druhou stranu musíme vždy reagovat na aktuální složení týmu (útočné i obranné systémy, zvýraznit přednosti a zakrýt slabiny), evropské trendy (např. stoupá čas odehraný do zónové obrany) a tak dál a tak dál.

Myslíš si Ty sám na roli hlavního trenéra repre dívek?

Je to součástí mých dlouhodobých cílů a přání. Práce v současném realizačním reprezentačním týmu mě moc baví a inspiruje. Myslím, že mohu říct, že jsme se stali přáteli a já se na srazy vždycky moc těším. Velmi si proto (nejen proto! :-) ) vážím své ženy, že mi vychází vstříc a pravidelně mi podepisuje omluvenky z letního rodinného programu. Stále u repre sbírám zkušenosti, podněty pro svou osobní, ale i klubovou praxi.

U českého reprezentačního výběru juniorek (do 18 let) působí americký trenér Scalabroni - bývalý trenér mužské NBL týmu USK. Jaký máš názor na působení zahraničních trenérů u národních výběrů?

Jednoznačný. Reprezentace není klub. V národních výběrech mají působit hráči a trenéři, kteří prošli mládežnickými soutěžemi řízenými českou basketbalovou federací.

Ve čtvrtek 20. 7. hrajete od 17h v Maroldovce proti týmu Francie - jaká jsou vaše očekávání? ​

​No, letos to zatím není žádná hitparáda. Na turnaji ve Varšavě jsme prohráli s Polskem i Tureckem, na turnaji ve francouzské Nice jsme nestačili na Maďarky, Rusky, ani domácí Francouzky. Ty nás tři čtvrtiny rozebíraly, dostali jsme se až na mínus 25, po neustálých a pestrých intervencích směrem k hráčkám nastala korekce skóre až v poslední čtvrtině, kdy naše hráčky dovolily Francouzkám jen šest bodů. Francouzky mají opět velmi silný tým - tipuji je na jedny z medailistek Mistrovství Evropy dívek do 16 let.