U11 na Národním finále v Hradci Králové

Národní finále pro nás velkou odměnou za celé působení v letošní kategorii U11. Je pravda, že jsme do NF proklouzli až na poslední chvíli a o to větší radost z toho byla. Do závěru kvalifikace jsme vstoupili po turnaji v Klatovech, který náš tým opravdu prověřil, a kluci tam odehráli opravdu kvalitní utkání proti silným soupeřům, což se jim celou sezónu nestávalo. Myslím si, že tento turnaj nám nakonec pomohl v postupu, protože kluci zjistili, že když mají tzv. čistou hlavu, mohou hrát s každým a nakonec se to potvrdilo i proti Ústí, kdy jsem se jim snažil pomoct především po této stránce. Nakonec tedy velká odměna a turnaj, na který se všichni strašně moc těšili.

Do turnaje jsme nevstoupili vůbec špatně a vyhráli svou skupiny celkem jednoznačným způsobem. Proti SAM Brno výhra 87:25 a proti Královským sokolům 70:16 a to nám možná trochu ublížilo do dalšího boje. Čtvrtfinále BK Děčín - BK Klatovy nakonec 57:63. Zápasu jsem nebyl přítomen, ale dle sledování videa jsem mohl vidět kluků obrovskou nervozitu a dělání věcí tak, jak je normálně nedělali, možná i právě proto, že hráli proti diametrálně odlišnému soupeři než ve skupině. Klatovy jsme znali, kluci s nimi hráli na turnaji v Klatovech a porazili je, tudíž jsme věděli, do čeho jdeme, bohužel se nepovedl především začátek a tak kluci museli dohánět ztrátu, což se nepodařilo.

Nakonec tedy skupina o 5. - 8. místo a má mrzutost především kvůli tomu, že jsme neměli šanci utkat se s těmi nejlepšími, protože v dalším kole by nás čekalo USK Praha, které nakonec obsadilo za Ostravou druhé místo.

Na začátek této skupiny jsme hned dokázali vyhrát - Sokol Písek Sršni - BK Horejsek Děčín 35:59. A čekal nás zápas o krásné páté místo. Druhý zápas v této skupině dopadl výhrou Pardubic nad SAM Brnem 48:22. Nakonec tedy souboj proti Pardubicím o 5. místo, které jsme prohráli z podobných důvodů jako zápas proti Klatovům. Konečný stav 48:50 a hořká porážka nakonec.

I tak je, ale šesté místo v republice skvělým úspěchem a já jsem moc rád, že jsme se mohli porovnat na této úrovni s takto kvalitními týmy. Jen opakuji, je obrovská škoda, že jsme nepotkali týmy jako USK Praha nebo Ostrava, které předváděli opravdu super výkony a klukům mohli ukázat cestu, kterou by oni měli jít.

Měli jsme zastoupení i v dovednostních soutěžích, kdy ve slalomu obsadil Jenda Jeřábek třetí místo a to samé místo obsadil Ondra Finklár ve střelbě šestek. Takže suprová práce i na této úrovni a kdyby si Jenda nepřidával, tak by to mohlo být třeba ještě lepší :-).

Špatně se mi hodnotí dva zápasy, na kterých jsem být nemohl, ale i přesto si myslím, že jsme v těchto zápasech mohli odevzdat více, lépe přijmou důležitost zápasu, být více v klidu, nenechat se rozhodit soupeřem a přemýšlet jen o své hře a ne o tom, co bude. Kluci měli s touto důležitostí utkání trochu problém a to se ukázalo již i v kvalifikaci. Myslím, že hlavní příčina byla, ale v nekonkurenci během celé sezóny, za což jsme až tak nemohli. Snažili jsme se klukům domlouvat těžké zápasy, ale i tak si nevytvoříte takové podmínky, které byste chtěli. Letošní sezóna mi ukázala, že jako trenér musíte být stále na pozoru a neposlouchat své okolí, protože u dětí nikdy nevíte :-).

Za co bych chtěl poděkovat, jsou rodiče, protože ti ukázali svým dětem, že to s jejich sportováním myslí opravdu vážně a během celé sezóny je neskutečně podporovali a oni jim to vraceli radostí, kterou jsme všichni společně zažili. Během sezóny ukáplo i několik slz a třeba pan Pešek, který je navenek hodně slyšet, tak ten je toho příkladem :-) :-).

Do příští sezóny musíme zapracovat na spoustě věcí, ale rád bych, aby chtěli především kluci, aby cítili, že se mohou zlepšovat, že mohou být konkurenceschopní na celorepublikové úrovni. Náš tým byl chválen od ostatních za herní projev, za bojovnost, kdy chtěli hrát všichni, vypadali jsme jako tým a to mě jako trenéra těšilo nejvíce. Máme ve svém týmu pár opravdu šikovných kluků a ti ostatní se je snaží podporovat a nebojí se přidat ruku k dílu. Je pravda, že někteří potřebují přidat v zapálení, někteří v rychlosti, většina v dovednostech atd., ale to se nijak jinak než tréninkem nezlepší. Je to vše jen o přístupu a o tom, dělat věci správně. Jen nesmíme zapomínat na jednu věc… jsou to opravdu ještě děti…